Autoportrét, pruhy opět v akci

Autoportrét. Téma velice kreativní a zajímavé. Už chápu proč se naší škole říká "škola s fantazií". V tomto tématu jsem se musela ponořit do svých myšlenek a zjistit jaká vlastně jsem. Zjišťovala jsem co mám ráda, co nenávidím, z čeho mám strach a co bych naopak obklopila láskou. Přemýšlela jsem nad tím, zda vůbec zakomponovat do fotografií sebe, či mou osobu vyjádřit úplně něčím jiným. V mé hlavě vypukl zmatek ( ne že by tam někdy byl pořádek). Myšlenky jsem měla ve hvězdách. Člověk si nakonec uvědomí že se vlastně ani nezná.
Neřekla bych, že mě tento autoportrét vystihuje nejlépe, naopak si myslím, že mnoha lidem kemě vůbec nesedne. Až na ty pruhy teda. (:--D). Nechci zcela popisovat, proč zrovna pruhy, kromě toho že je opravdu nosím ráda! Ale já se řadím mezi lidi, co potřebují mít vše dokonale naplánované = nalinkované. Linky=pruhy. Možná vás napadne - jo to je docela dobrá vlastnost, ale fotky nevypadají moc vesele- no. Někdy se stává, že s touto vlastnosti musím dost bojovat a někdy není vůbec lehké se s ní vypořádat, hlavně ve větším kolektivu lidí.
Tímto "souborem" - mohu li to tak nazvat -mé autoportréty nekončí, jelikož bych chtěla vyjádřit i své jiné vlastnosti, věci co mám ráda a naopak.

PRO VÍC ROZKLIKNI

hello autumn

"Ne, prosím pojď zpět zamnou, slez z té duhy Unicorne pojď ke mě!"...Dál už si ten sen nějak nepamatuju. Vím jen ,že jsem rychle otevřela oči, které jsem ještě rychleji zavřela, díky ostrým paprskům (myslela jsem si) ranního slunce procházejícího přes žaluzie do mého pokoje. Ranní slunce to určitě nebylo, protože jakmile jsem se odvážila podívat na hodinky bylo za deset minut dvanáct. "Jo mám ještě 10 minut" - Ne vlastně nemam ani minutu. Dnešek byl ten jediný den kdy jsem se těšila že někam půjdu , někam půjdu fotit. Kdo si zapomněl nabít foťák? Nevyčistil objektiv ? Nepromazal paměťovou kartu? 

Měla jsem dvě hodiny na to všechno najít a zkulturnit se. To první jsem zvládla. To druhé nezvládám bohužel nikdy. Dvě hodiny jsou pryč a já stepuju před Nikčiným barákem a vycházíme vzhůru na hradby krásné Štramberské trůby..

To bych nebyla já, kdybych si nekoupila

další kaktus, tentokrát se jmenuje

tématicky. Představuji vám Ucha.

PRO VÍC ROZKLIKNI